TV PROGRAM Film Europe + HD

Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě.

Komedie USA (2024). V mlžných lesích Severní Ameriky pravděpodobně poslední rodina seskvečů, záhadný druh divokých chlupatých lidí, během jednoho roku podniká absurdní, epickou, zábavnou a nakonec i dojemnou cestu. Tito chundelatí a ušlechtilí obři bojují o přežití, neboť jsou neustále nuceni čelit proměňujícímu se světu kolem sebe. Uznávaní režiséři David a Nathan Zellnerovi (Kumiko, lovec pokladů), spolu s Rileym Keoughem a Jessem Eisenbergem v hlavních rolích, vám přinášejí ten největší příběh o „severoamerickém Yettim“, jaký jste kdy viděli.

Komedie Fr. (2022). Komediální thriller, v němž se Louis Garrel, hlavní herec a zároveň režisér, inspiroval svým vlastním životem. Když se Abel dozví, že jeho matka se chce provdat za muže zavřeného ve vězení, zpanikaří. S pomocí své nejlepší kamarádky Clémence se pokusí ji ochránit, ať už to stojí cokoliv. Ve chvíli, kdy se s novým nevlastním otcem Michelem seznámí, ale možná změní názor…

Mysteriózní film Čína (2018). Hypnotický romantizující neo noir nejtalentovanějšího ze současných čínských filmařů Gan Biho je magickou meditací o prostoru a času i enigmatickou básní o ztrátě a bolesti. Film jako sen utkaný z nespolehlivé paměti a ještě nespolehlivější skutečnosti – barevně, světelně i kompozičně uhrančivý přelud narozený z melancholicky rozostřené přítomnosti a minulosti, která dost možná ani nebyla. Podmanivý rytmus a truchlivá obrazotvornost filmu o muži, který hledá svou dávno ztracenou lásku, evokuje ponuřejší a abstraktnější verzi raných filmů Wong Kar-Waie či vrcholných děl Andreje Tarkovského. Film, který nás zavádí do fantaskních ruin provinčního města Kaili na jihovýchodě Číny, vrcholí více než 50 minut trvajícím záběrem-zjevením natočeným bez jediného střihu ve 3D. Poslední večery na Zemi staví na mesmerizujícím efektu a náladě více než na zápletkách a zřetelné distribuci informací, činí tak ale z dobrého důvodu. Čím méně toho totiž víme, tím méně toho zapomeneme.

Drama N (2021). Berlín, třicátá léta dvacátého století. Doktor Jakob Fabian, který se živí reklamou na cigarety, se po nocích bezcílně potuluje ulicemi a kluby města. Zamiluje se do herečky, avšak ve chvíli, kdy její kariéra začne rozkvétat, jeho vyhlídky na budoucnost začnou uvadat. Berlín, 1931. Milieu podnájmů a podsvětí, vykřičených domů a ateliérů umělců, nacisti na ulicích křičí nadávky a Babelsberg sní o produkci „psychologického filmu“. Život se hroutí, společnost kvasí a rozkládá se. Jakob Fabian má doktorát z germanistiky a dokud ještě má práci, píše přes den reklamní texty. V noci navštěvuje se Stephanem Labudem obskurní městské podniky. Zatímco jeho přítel — který se později přizná, že „v životní i profesní oblasti“ selhal — je pohotový v otázkách komunismu a sexu, Fabian zůstává střízlivý a odtažitý. Ve skutečnosti sice nevěří ve „vítězství slušnosti“, ale přesto na něj čeká. Láska ke Kornélii je tím jediným, co jej přinutí zpochybnit svůj ironický fatalismus. To ona se stává paprskem naděje v jeho rozpadající se existenci. Pro režiséra Dominika Grafa se i přes veškeré paralely se současným zlomyslným světem stalo výzvou vyvést ze stínů smutného Fabiana, autobiografickou postavu ze stejnojmenné předlohy Ericha Kästnera, románu, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl období Výmarské republiky. Režisér jej zvládnul brilantně. Jeho styl je jemně vypointovaný, chladnokrevně rázný a zároveň tiše melancholický. Film jako otáčející se diskotéková koule postupně odhaluje souvislosti mezi sexuálním stykem a prázdnou ledničkou a předkládá obraz rozpadu snu o štěstí..

Thriller Austr. (2021). V polovině 90. let žije Nitram se svou matkou a otcem na předměstí v Austrálii. Izolovaný a frustrovaný z toho, že není schopen nikam zapadnout. Nečekaně však nalezne blízkou přítelkyni v samotářské dědičce Heleně. Když však tento vztah vezme tragický konec a Nitramova osamělost a vztek rostou, začíná pomalý sestup, který vede ke katastrofě.

Historický film It./Švýc. (2024). Tradice a novátorství se střetávají v tomto popovém feministickém snímku o kvartetu hudebních odpadlic. Píše se konec 18. století a v chátrajícím katolickém hudebním ústavu pro dívky pracuje tichá, zakřiknutá mladá dáma Teresa (posměšně přezdívaná „Němá“) jako tamější služebná. Zatímco se chodbami ústavu šíří vzrušená šuškanda o blížící se návštěvě nového papeže Pia VII. a místní maestro se potýká s novou skladbou pro orchestr, učiní Teresa velký objev v podobě piana, který změní běh života jí i jejím vrstevnicím. Debutující režisérka Margherita Vicario, která má zkušenosti s vlastní autorskou hudební tvorbou vytvořila energický, neokázalý muzikál tepající v remixovaných beatech Vivaldiho, mapující odvážně převyprávěnou ztracenou historii skladatelek a umělkyň. GLORIA!, oceněná na italských Zlatých glóbech za nejlepší původní hudbu a nejlepší debut, vás donutí tleskat a pohupovat se do rytmu chytlavých melodií.

Dokument Švéd. (2021). V roce 1970 procestoval filmař Luchino Visconti Evropu hledaje dokonalého chlapce, který by zosobnil absolutní krásu v jeho filmové adaptaci románu Thomase Manna Smrt v Benátkách. Ve Stockholmu objevil Björna Andrésena, stydlivého 15letého teenagera, kterému přes noc získal mezinárodní slávu, díky čemuž strávil krátkou, ale intenzivní část svého bouřlivého mládí mezi Lidem v Benátkách, Londýnem, filmovým festivalem v Cannes a vzdáleným Japonskem. Padesát let po premiéře filmu Smrt v Benátkách nás Björn vezme na pozoruhodnou cestu složenou z osobních vzpomínek, historie kinematografie, slávy a tragických událostí, která by pro něj mohla být posledním pokusem vrátit svůj život do starých kolejí.

Drama Řec./N (2023). Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.

Drama Švéd. (1950). Marie je primabalerína ve Stockholmském baletním divadle. Během zkoušky dostane balíček, ve kterém najde tajný deník své první lásky z letních prázdnin před třinácti let. Jako 15-letá strávila u svého strýce léto, které změnilo celý její život. Zatímco panovačný strýc a teta diagnostikovaná s rakovinou byly pro mladičkou Marii nutným zlem, mladý Henrik ze sousedství se stal jejím přítelem a velkou letní láskou. Tragická nehoda však mladý pár navždy rozdělila a Marie se se zlomeným srdcem musela po prázdninách vrátit do města ke své úspěšné taneční kariéře. Ponořená do melancholie nechala svůj život jen tak plynout, objevený deník ji však přesvědčí, aby se znovu vydala ke strýci a pokusila se probrat z letního snu, který se mezitím změnil na emocionální kóma.

Drama Řec./N (2023). Volně inspirováno mýtem o Oidipovi. Jon je po narození v řeckých horách za bouřlivé noci opuštěn a adoptován, aniž by poznal svého otce nebo matku. Jako mladý muž se setkává s Iro, dozorkyní ve věznici, kam se dostane po tragické nehodě. Iro vyhledává jeho přítomnost, stará se o něj a nahrává pro něj hudbu. Jonovi začíná selhávat zrak... Od té doby za každou ztrátu, která ho potká, něco získává. A tak i navzdory tomu, že oslepne, žije svůj život plnohodnotněji než kdykoli předtím. Jádrem tohoto mistrovského eliptického vyprávění je mýtus o Oidipovi, v němž každý, byť sebemenší detail může, ale nemusí něco symbolizovat. Tento film nás přenáší z řeckých hor a pláží k berlínským jezerům a dostáváme se v něm z 80. let až do současnosti. V tomto období lze s jistotou identifikovat jediný časový úsek: rok 2006 (s mistrovstvím světa ve fotbale a dvěma minutami, které rozhodly o vítězství Itálie). Jedné noci je před bouřkou zachráněn novorozený chlapeček, kterého se ujmou záchranář Elias a jeho žena a dají mu jméno Jon. Jako mladý muž je Jon napaden a neúmyslně způsobí útočníkovu smrt. Obětí není nikdo jiný než... Ve vězení se Jon sblíží s dozorkyní Iro a naváže s ní milostný vztah. Z přehrávače zní barokní hudba: na playlistu jsou skladby Monteverdiho, Bacha, Pergolesiho. Estetika této hudby se stává nosným principem celého filmu a odráží jednotlivé události na první pohled jasně a konkrétně, v konečném důsledku však tajemně a abstraktně, charakteristicky strohým způsobem. V barokně-postmoderní kinematografii Angely Schanelec se uplatňují poznatky z afektové teorie a z teorie hudebních figur. Návyková intelektuálně-smyslová výzva, která nám umožňuje vidět, i když jsme slepí.

Drama Švéd. (1950). Marie je primabalerína ve Stockholmském baletním divadle. Během zkoušky dostane balíček, ve kterém najde tajný deník své první lásky z letních prázdnin před třinácti let. Jako 15-letá strávila u svého strýce léto, které změnilo celý její život. Zatímco panovačný strýc a teta diagnostikovaná s rakovinou byly pro mladičkou Marii nutným zlem, mladý Henrik ze sousedství se stal jejím přítelem a velkou letní láskou. Tragická nehoda však mladý pár navždy rozdělila a Marie se se zlomeným srdcem musela po prázdninách vrátit do města ke své úspěšné taneční kariéře. Ponořená do melancholie nechala svůj život jen tak plynout, objevený deník ji však přesvědčí, aby se znovu vydala ke strýci a pokusila se probrat z letního snu, který se mezitím změnil na emocionální kóma.

Životopisné drama USA/VB (2023). Napínavé drama, které zachycuje, jak odpovědným a kontroverzním rozhodnutím musela čelit Golda Meirová – známá také jako „železná lady Izraele“ – během jomkipurské války v roce 1973. 6. října 1973, pod rouškou tmy, v den největšího izraelského svátku a během měsíce ramadánu, zahájila spojená vojska Egypta, Sýrie a Jordánska překvapivý útok na Sinajský poloostrov a Golanské výšiny. Golda Meirová, jediná premiérka v dějinách Izraele, stojí proti přesile, čelí bezprostřednímu, evidentnímu a všudypřítomnému nebezpečí, tikající časované bombě, které, jak doufala, nikdy nebude muset čelit. Zahlcená, paralyzovaná a frustrovaná spory ve svém čistě mužském kabinetu, s malou nadějí na záchranu, se tato jediná žena ocitá v závodě s časem o záchranu milionu životů na obou stranách konfliktu. Téměř nepoznatelná Helen Mirren ztělesňuje jednu z nejikoničtějších a nejvlivnějších politických vůdkyň dvacátého století, kterou předtím v televizi ztvárnila Ingrid Bergman a na divadelních prknech Anne Bancroft. Golda Meirová se ocitla v centru dramatických geopolitických událostí a v rozhodující scéně vysoké diplomacie, v okamžiku, který se její zemi mohl stát osudným, jako žena obklopená samými muži – generály Dajanem, Elazarem, Šaronem a také Henrym Kissingerem.

Drama VB (2023). Budoucnost poslední zbývající hospody Starý dub ve vesnici na severovýchodě Anglie, kde lidé opouštějí zemi, protože se zavírají doly. Domy jsou tu levné a dostupné, a právě proto je to ideální místo pro syrské uprchlíky. Starý dub je příběhem vesnice na severovýchodě Anglie, kde se zavřel důl a lidé se tu cítí odříznuti od zbytku světa. Hodně mladých lidí odešlo a kdysi prosperující a hrdá komunita se snaží udržet staré hodnoty. Roste však hněv, zášť a nedostatek naděje. Domy jsou tu levné a dostupné. Díky tomu je vesnice ideálním místem pro syrské uprchlíky, které Británie v posledních letech přijala. Jak budou Syřané přijati? A jaká bude budoucnost Starého dubu – poslední zbývající hospody ve vesnici?

Drama Čína (2023). Policejní šéf vyšetřuje v 90. letech sérii vražd v malém čínském venkovském městě u řeky. Zatčení proběhne překvapivě rychle, ale stopy policistu nutí ponořit se hlouběji do tajemného chování místních obyvatel. Devadesátá léta, město Banpo, čínský venkov. U řeky je nalezeno ženské tělo. Vyšetřování vraždy vede Ma Zhe, šéf kriminální policie, a velmi brzy zatýká domnělého pachatele. Jeho nadřízení se rychle chtějí pochlubit svým úspěchem, několik indicií ale přiměje Ma Zhea, aby se hlouběji ponořil do tajemného jednání svých spoluobčanů. Režisér Wei Shujun si osobitým a jízlivým způsobem pohrává s detektivním žánrem. Jeho třetí celovečerní film (po snímcích Striding Into The Wind a Ripples Of Life) je adaptací povídky Yu Hua Mistakes By The River.

Drama Arg./Mex. (2022). Isabel a její rodina se ujmou matčiny vily na mexickém venkově, kde se znovu setkají s dlouholetou hospodyní Marií. Od doby, kdy Isabelina matka odešla, však už nikdy nebylo všechno jako dřív. Kdysi tak krásně opečovávaný dům je nyní holý a zanedbaný. Isabel a její manžel se od sebe vzdalují a jejich děti o ně mají stále větší strach. Zmizení Mariiny sestry zanechalo její rodinu v tísni a donutilo ji zapojit se do kriminální činnosti s Adanem, synem místního policisty. Isabel se rozhodne vydat na nebezpečnou výpravu, přičemž nedbá na vlastní děti ani na varování své hospodyně, že nerozumí tomu, jak to v chudších oblastech Mexika chodí. V tomto prvním celovečerním filmu režisérky Natalie López Gallardo, která jako střihačka spolupracovala s Amatem Escalantem, Lisandrem Alonsem a Carlosem Reygadasem, je násilí, dokonale vykreslené v širokých záběrech a nenápadně plynulé kameře, tlumené a spíše sociální a psychologické než fyzické. Její ansámblový film mísí realismus, sny a metafory, v nichž všechny postavy prožívají různou míru ztráty a opuštění. Každý den mizí členové rodiny skulinami ve společnosti. Nejvíce jsou však poškozeni ti, kteří ztratili smysl pro to, co znamená mít domov.

Komedie It. (2016). Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci.

Drama Švéd./Nor. (2022). Režisér Kristoffer Borgli v této černé, satirické komedii zobrazuje toxický vztah, který rychle eskaluje do děsivých úrovní narcistické sebeprezentace. Signe a Thomas jsou mladý pár s nezdravou vzájemnou soutěživostí, která nabere nebezpečné směřování, když se Thomas náhle prosadí jako umělec. Signe v reakci na to učiní zoufalý, až sebezničující, pokus o opětovné získání svého postavení tím, že úmyslně onemocní, aby přilákala pozornost a probudila soucit. Kristoffer Borgli brilantně satirizuje sebeprezentační tendence v současných médiích a impulzivní hledání pozornosti v nás všech.

Dokument Nor. (2023). Hornatá krajina Norska tvoří monumentální kulisu tohoto filmového zážitku z přírody. Na pozadí velkolepé existenciální cesty, jejímž lidským rozměrem jsou režisérčini rodiče, se rýsují prapůvodní síly země. Margreth Olin vytvořila ohromující filmové dílo o životě, smrti, přírodě a prosté přítomnosti ve světě. Na pozadí závratně nádherných horských scenérií rodného Norska se Margreth Olin vydává na existenciální cestu s vlastními stárnoucími rodiči, jejichž lidská přítomnost slouží jako měřítko rozlehlosti nekonečných přírodních prostor. Její rodina zde odpradávna žije bok po boku s přírodou navzdory dobám, kdy prapůvodní síly země ukazují svou nemilosrdnou tvář. Vzájemná láska a celoživotní věrnost jejích rodičů jsou tichým svědectvím o tom, jak se příroda odráží v lidské duši a naopak. Ale ani ta nejpevnější hora není neměnná – a už vůbec ne v době, jako je ta naše. Míra pozornost k detailům v této vizionářské lyrické básni Margreth Olin o její zemi přesahuje vše, co jste dosud na velkém plátně mohli vidět. Tento film je rozhodně třeba zažít v kině.

Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě.

Dokument Nor. (2023). Hornatá krajina Norska tvoří monumentální kulisu tohoto filmového zážitku z přírody. Na pozadí velkolepé existenciální cesty, jejímž lidským rozměrem jsou režisérčini rodiče, se rýsují prapůvodní síly země. Margreth Olin vytvořila ohromující filmové dílo o životě, smrti, přírodě a prosté přítomnosti ve světě. Na pozadí závratně nádherných horských scenérií rodného Norska se Margreth Olin vydává na existenciální cestu s vlastními stárnoucími rodiči, jejichž lidská přítomnost slouží jako měřítko rozlehlosti nekonečných přírodních prostor. Její rodina zde odpradávna žije bok po boku s přírodou navzdory dobám, kdy prapůvodní síly země ukazují svou nemilosrdnou tvář. Vzájemná láska a celoživotní věrnost jejích rodičů jsou tichým svědectvím o tom, jak se příroda odráží v lidské duši a naopak. Ale ani ta nejpevnější hora není neměnná – a už vůbec ne v době, jako je ta naše. Míra pozornost k detailům v této vizionářské lyrické básni Margreth Olin o její zemi přesahuje vše, co jste dosud na velkém plátně mohli vidět. Tento film je rozhodně třeba zažít v kině.

Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě.

Drama Fr. (2022). Lokita se snaží přesvědčit úřady, že v západoafrickém sirotčinci vypátrala a poznala svého o osm let mladšího bratra Toriho – přestože ho naposledy viděla jako nemluvně. Její obavy jsou oprávněné. Není důvěryhodným svědkem. A skutečně, Tori není její pokrevní příbuzný poznali se až na vyčerpávající odyseji napříč Evropou. Jejich silné pouto však není jen dílem okolností. V nepřátelském a nebezpečném prostředí nacházejí jeden u druhého lásku a oporu. Dočasně ubytováni ve státem spravovaném centru, pracují v noci bok po boku v italské restauraci a slouží jejímu šéfkuchaři jako poslíčci s drogami. Bratři Dardenneové pracují setrvale na tak vysoké úrovni (Dva dny, jedna noc Kluk s motorkou L’enfant), že máme tendenci vnímat jejich filmy jako něco samozřejmého. To by však byla chyba. V době, kdy velké části kinematografie dominují fantazijní útěky od reality k moci a síle, zakládají bratři Dardenneovi své filmy na sociálním realismu a vcítění se do slabých a zranitelných. Jejich poslední film vás napne až k prasknutí a rozbuší vám srdce.

Komedie N/Švéd./Nor. (2019). Úvaha o lidském životě v celé jeho kráse a krutosti, nádheře a všednosti. Bezvýznamné okamžiky nabývají na stejné důležitosti jako dějinné události: dvojice se vznáší nad válkou zničeným Kolínem nad Rýnem, cestou na narozeninovou oslavu se otec zastaví, aby v hustém dešti zavázal dceři tkaničku, náctileté dívky tančí před klubem, poražená armáda pochoduje do tábora pro válečné zajatce. Óda a žalozpěv současně. Kaleidoskop všeho, co je věčně lidské, nekonečný příběh zranitelnosti bytí.

Drama Nor. (2021). Když třiadvacetiletá Rakel příliš pozdě po nepříliš romantickém vztahu na jednu noc zjistí, že je v šestém měsíci těhotenství, její svět se změní. Její přítel, který není otcem, je s tím, že čeká dítě, v pohodě. Ale Rakel není vůbec připravená být matkou. Vzhledem k tomu, že potrat již nepřichází v úvahu, adopce je jedinou odpovědí. V tu chvíli se objeví Ninjababy, animovaná postava, která trvá na tom, že Rakel udělá z každodenního života peklo. Vyleze z jejího zápisníku, skočí do jejího šálku s čajem a neustále jí připomíná, jaká je hrozná osoba.

Drama N (2019). Emotivní drama o devítileté dívce s problémovým chováním a tváří anděla natočila jako svůj debut německá režisérka Nora Fingscheidt. Strhující příběh dítěte, jehož matka nezvládá péči o něj a rady si nevědí ani sociální pracovníci, je dechberoucím svědectvím o neutišitelném vzteku i touze po lásce. V hlavní roli filmu ubíhajícím v tempu podobně intenzivním jako hrdinčiny emoce podává autentický výkon Helena Zengel. Film získal Stříbrného medvěda/ Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy.

Historický film Fr./It. (1983). Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let - 1936-83 , jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl.

Drama Fr. (2021). Philip je slavný americký spisovatel žijící v Londýně. Jeho milenka za ním pravidelně chodí do kanceláře, která je jejich útočištěm. Zde se milují, hádají, potkávají… a celé hodiny si vypráví o ženách v Philipově životě, o sexu, antisemitismu, literatuře a věrnosti sobě samému.

Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě.

Drama N (1919). Předtím než Ernst Lubitsch vytvořil jeho mimořádně sofistikované hollywoodské sexuálně nabité komedie, pracoval v Německu na zdokonalování svých prvních příspěvků do tohoto žánru, vedle točení rozsáhlých ironických dramat založených na historických událostech a často zasazených do exotických míst. Jeden z jeho prvních úspěchů v sobě spojoval prvky obou stylů: Madame DuBarry. Snímek, který v typicky lubitschovském duchu vypráví o vášnivém románku mezi titulní hrdinkou (Pola Negri) a francouzským králem Ludvíkem XV. (Emil Jannings, který později ztvárnil Jindřicha VIII. v Lubitschově Anně Boleynové z následujícího roku – filmu, jenž přesně ladí k Madame DuBarry), zahrnuje skandální intriky na královském dvoře i svist gilotiny mezi rozvášněnými davy revoluce.

Komedie Fin. (2024). Vánoce v Laponsku v roce 1984. Inspirativní a hořkosladký příběh o vzepření se nepříznivým podmínkám a hrozbě studené války. Niina je matka samoživitelka se dvěma dětmi, hledající práci v lokálních novinách. V městečku jakoby se život zastavil. Obyvatelstvo nikam nespěchá a je až příliš zvyklé na to, že se nikdy nic neděje. Když Niina uslyší z nebe obrovskou ránu, potenciální hrozbu v podobě sovětské rakety, která byla vystřelena do Finska, chce o tom napsat článek – nikdo ji však nebere vážně. Pouští se proto do vyšetřování na vlastní pěst a chtě nechtě se stává součástí historie, kterou film předkládá s půvabným nadhledem. Opírá se o dobovou patinu a rozkresluje půvabný svět teplákovek, muletů a trvalých, zatímco hudební podkres okupuje syntetický europop. Proaktivnost protagonistky se protíná s jejím osobním životem a díky novému náboji je schopná čelit bolavé minulosti. Snímek volně založený na skutečné geopolitické události je částečně absurdní komedií, částečně politickou investigativou a částečně bolavou reflexí dopadů domácího násilí. Na několika úrovních klade otázku, zda jde skutečně pochopit nebezpečí, než bude zcela pozdě.

Drama N (1919). Předtím než Ernst Lubitsch vytvořil jeho mimořádně sofistikované hollywoodské sexuálně nabité komedie, pracoval v Německu na zdokonalování svých prvních příspěvků do tohoto žánru, vedle točení rozsáhlých ironických dramat založených na historických událostech a často zasazených do exotických míst. Jeden z jeho prvních úspěchů v sobě spojoval prvky obou stylů: Madame DuBarry. Snímek, který v typicky lubitschovském duchu vypráví o vášnivém románku mezi titulní hrdinkou (Pola Negri) a francouzským králem Ludvíkem XV. (Emil Jannings, který později ztvárnil Jindřicha VIII. v Lubitschově Anně Boleynové z následujícího roku – filmu, jenž přesně ladí k Madame DuBarry), zahrnuje skandální intriky na královském dvoře i svist gilotiny mezi rozvášněnými davy revoluce.

Animovaný film Lotyš./Fr. (2024). Svět se zdá být na konci, plný pozůstatků lidské přítomnosti. Kočka je samotářské zvíře, ale když je její domov zničen velkou povodní, najde útočiště na lodi obývané různými druhy, se kterými se musí spojit navzdory jejich odlišnostem. Na osamělé lodi plující mystickou zaplavenou krajinou se tak vyrovnávají s výzvami a nebezpečími, které jim přináší adaptace na tento nový svět.

Dokument Dán./Švéd./Nor./Fr. (2021). Amin Nawabi (pseudonym), 36letý uznávaný akademik, zápasí s bolestivým tajomstvím, které skrývá už 20 let. Obává se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe a svého budoucího manžela. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé prostřednictvím animace vypráví příběh mimořádné cesty dětského utečence z Afganistánu. Utéct díky srdečnému rozhovoru mezi Jonasem a Aminem povypráví nezapomenutelný příběh sebepoznávání. Ukazuje se, že pouze při konfrontaci s minulostí je možné vytesat budoucnost, a konstatuje univerzální pravdu, že až když přestaneme utíkat před tím, kým jsme, najdeme pravý význam domova.

Dokument Braz./It./Fr. (2012). Život a dílo fotografa Sebastiao Salgadoa, který čtyřicet let dokumentoval přehlížená společenství ve skrytých koutech světa.

Drama Fr. (2021). Abel a Marianne zjistí, že jejich třináctiletý syn Joseph tajně prodal jejich nejcennější majetek. Rychle pochopí, že Joseph není jediný, kdo se snaží financovat záhadný projekt – jde o stovky zapojených dětí po celém světě. Jejich posláním je zachránit planetu.

Drama Fr. (2019). Sibyl je bývalá spisovatelka, ze které se stala psychoterapeutka. V momentě profesního opotřebování, kdy ji pohltí touha opět psát, se rozhodne opustit většinu svých pacientů. Zatímco hledá inspiraci, objeví se Margot – nevyrovnaná mladá herečka, která Sibyl prosí, aby ji přijala na terapii. Uprostřed natáčení Margot otěhotní s představitelem hlavní role, a stává se tak jedním z vrcholů milostného trojúhelníku – třetím je přímo režisérka filmu. Zatímco se Margot svěřuje Sibyl se svým citovým problémem, fascinovaná psychoterapeutka si vše tajně nahrává. Hereččin příběh živí vznikající román a přivádí k životu její vlastní prchavé vzpomínky. Když Margot poprosí Sibyl, aby se k ní připojila v závěru natáčení na ostrově Stromboli, vše se závratným tempem zrychlí.

Drama Rus. (2020). Když komunistická vláda v roce 1962 zvýší ceny potravin, vzpurní pracovníci z malého průmyslového města Novočerkassk vstoupí do stávky. Masakr, který poté následuje, sledujeme očima oddané členky strany. Kdysi nezpochybnitelná víra ve stranickou linii je otřesena jejím rostoucím povědomím o lidských ztrátách, které tříští její povědomí o světě.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Drama Dán. (2013). Sex, drogy a daně pojednává o velkolepém přátelství mezi dvěma nechvalně známými a provokativními postavami moderní dánské historie: radikálního, pravicového právníka a později politika, Mogense Glistrupu, a „krále cestovního ruchu“, milionáře, záletníka a veřejného provokatéra, Simona Spiese. Příběh natočený podle skutečných událostí přibližuje divákům dosud neznámá fakta – jak se tyto dvě nechvalně známé dánské ikony staly tím, čím byly, a jak si byly vzájemně oporou i oponenty ve svých vlastních životních misích. Dokázali si život užívat naplno, bojovat za své ideály, za novou vizi pro společnost. Polovina Dánska je milovala, druhá je nenáviděla. Něco takového tato země dosud nezažila.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Drama Dán. (2013). Sex, drogy a daně pojednává o velkolepém přátelství mezi dvěma nechvalně známými a provokativními postavami moderní dánské historie: radikálního, pravicového právníka a později politika, Mogense Glistrupu, a „krále cestovního ruchu“, milionáře, záletníka a veřejného provokatéra, Simona Spiese. Příběh natočený podle skutečných událostí přibližuje divákům dosud neznámá fakta – jak se tyto dvě nechvalně známé dánské ikony staly tím, čím byly, a jak si byly vzájemně oporou i oponenty ve svých vlastních životních misích. Dokázali si život užívat naplno, bojovat za své ideály, za novou vizi pro společnost. Polovina Dánska je milovala, druhá je nenáviděla. Něco takového tato země dosud nezažila.

Animovaný film Fr. (2018). Půvabný animovaný příběh Dilili v Paříži je dalším filmem z dílny uznávaného francouzského animátora Michela Ocelota. Skrze dobrodružství malého děvčátka přiblíží malým divákům dobu „Belle Époque“, tak zvané Krásné časy v dějinách Francie, známé z plakátů Alfonse Muchy. Odvážná Dilili spolu se svým kamarádem Orelem jde po stopách spolku, který stojí za únosy dívek v Paříži. Během svého pátrání navštíví mladí hrdinové mimo jiné i slavný kabaret Moulin Rouge a potkají řadu významných osobností té doby - od vědkyně Marie Curie, přes malíře Picassa, Moneta či Renoira až ke spisovateli Marcelu Proustovi. Každý z nich poskytne malým detektivům pomocnou ruku či nápovědu. Dostanou se na pozoruhodná místa, do tajemného případu se prolne magie, a na jeho konci se tradičně střetne dobro se silami temna.

Komedie Fr. (2021). Satira na téma zpracovávání informací televizními kanály, ve které spirála událostí zapříčiní pád hvězdné televizní novinářky. Film France zobrazuje život hvězdné televizní novinářky uvíznuté ve spirále událostí, které zapříčiní její pád. Film osciluje mezi dramatem a komedií a snaží se vytvořit paralelu mezi osobní a veřejnou krizí mladé ženy a obrazem současné Francie. Satira na téma zpracování informací televizními kanály.

Dokument USA (2020). Zkoumání desetiletí trvající kulturní fascinace nacistickým vůdcem a důsledků této fascinace v současné politice. Co nám může historie říci o současnosti? Tvůrci filmu Petra Epperlein a Michael Tucker (Karl Marx City) hledají odpovědi a inspirují se německým bestsellerem Sebastiana Haffnera z roku 1978 Hitlerův vzestup a pád. Film natočený v devíti zemích zkoumá Hitlerův význam v současných vlnách nadřazenosti bílé rasy, antisemitismu a ozbrojování dějin. Od historiků a spisovatelů, jako jsou Martin Amis, Deborah Lipstadt a Saul Friedlander, spolu se slavnými lovci nacistů Beate a Serge Klarsfeldovými, uslyšíme provokativní postřehy o tom, proč je pochopení historie naléhavější než kdy jindy.

Historický film HG/Čína (2020). Čína během kulturní revoluce. Útěk vězně z pracovního tábora. Riskuje vše při hledání ukradeného filmového kotouče, na němž se na vteřinu objeví jeho dávno ztracená dcera. Brzy se setkává se zlodějkou, osiřelou dívkou, kterou pronásleduje vlastní strašlivá ztráta. Nádherná, dojemná a hluboce osobní pocta vykupitelské síle kinematografie v duchu filmu Cinema Paradiso od Zhang Yimoua, třikrát nominovaného na Oscara® za nejlepší cizojazyčný film.

Komedie Nor. (2022). Komedie o dobrodružném životě Johana a jeho dlouhotrvajícím boji o získání své životní lásky, Solvory, kterou v mládí nešťastnou náhodou tak trochu vyhodil do vzduchu. Výbušná komedie o životě Johana, maloměstského samotáře s citem pro dynamit, který se dostává do neustálého konfliktu s venkovskou komunitou. Johan, který v mládí osiřel, je vychováván svou tetou a strýcem a po celý život se snaží najít své místo ve společnosti a vyrovnat se s celoživotní neopětovanou láskou k dívce ze sousedství, kterou během svého mládí málem rozmetal na kusy.

Drama N/Pol./VB/Fr. (2018). Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.

Drama Fr. (2019). Stéphane se nedávno připojil ke zvláštní kriminální jednotce v Montfermeilu, na předměstí Paříže.. Spolu se svými kolegy Chrisem a Gwadou - oběma zkušenými členy týmu - rychle postřehne zvyšující se napětí mezi sousedními gangy. Když se v průběhu zatýkání ocitnou na útěku, dron zachytí každý jejich pohyb, každou akci… Film inspirovaný vzpourami z roku 2005 zasadil režisér Ladj Ly do současného Montfermeilu, stejného místa, kde se odehrávali slavní „Bídníci“ Victora Huga v roce 1862. O více než 150 let později je podobnost mezi dnešní rozzlobenou mládež v mikinách a Gavrochem, hlavní postavy „Bídníků“, více než zřejmá…

Drama Švéd. (1953). Nekompromisní a divoká Monika - Harriet Andersson pracuje na zeleninovém trhu a okouzlí plachého a nesmělého Harryho - Lars Ekborg . Sotva dospělá mladá dvojice ze sociálně nižší vrstvy se do sebe vášnivě zamiluje a v létě utečou na lodi z města, od rodičů a od odpovědnosti na vzdálený romantický ostrov plný letních sídel. Zpočátku je vše krásné a bezstarostné, ale s koncem léta přicházejí první problémy a po tom, co Monika otěhotní se rajské opojení rozplyne v kruté realitě nedostatku peněz a neschopnosti postarat se o očekávané dítě. Dvojice zbavená naivních iluzí se musí vrátit do města, kde je vržena zpět do kruté reality. Jediným východiskem z nepříjemné situace se stane uzavření manželství. Brzy po narození dcery však Moniku začne manželský život nudit. Druhé pokračování Bergmanovy tzv. letní trilogie, které bylo evidentně inspirované smyslnou a svěží sexualitou švédské herečky Harriet Andersson představuje jeden z nejdůležitějších filmů švédského režiséra.

Drama Fr. (2019). Stéphane se nedávno připojil ke zvláštní kriminální jednotce v Montfermeilu, na předměstí Paříže.. Spolu se svými kolegy Chrisem a Gwadou - oběma zkušenými členy týmu - rychle postřehne zvyšující se napětí mezi sousedními gangy. Když se v průběhu zatýkání ocitnou na útěku, dron zachytí každý jejich pohyb, každou akci… Film inspirovaný vzpourami z roku 2005 zasadil režisér Ladj Ly do současného Montfermeilu, stejného místa, kde se odehrávali slavní „Bídníci“ Victora Huga v roce 1862. O více než 150 let později je podobnost mezi dnešní rozzlobenou mládež v mikinách a Gavrochem, hlavní postavy „Bídníků“, více než zřejmá…

Drama Švéd. (1953). Nekompromisní a divoká Monika - Harriet Andersson pracuje na zeleninovém trhu a okouzlí plachého a nesmělého Harryho - Lars Ekborg . Sotva dospělá mladá dvojice ze sociálně nižší vrstvy se do sebe vášnivě zamiluje a v létě utečou na lodi z města, od rodičů a od odpovědnosti na vzdálený romantický ostrov plný letních sídel. Zpočátku je vše krásné a bezstarostné, ale s koncem léta přicházejí první problémy a po tom, co Monika otěhotní se rajské opojení rozplyne v kruté realitě nedostatku peněz a neschopnosti postarat se o očekávané dítě. Dvojice zbavená naivních iluzí se musí vrátit do města, kde je vržena zpět do kruté reality. Jediným východiskem z nepříjemné situace se stane uzavření manželství. Brzy po narození dcery však Moniku začne manželský život nudit. Druhé pokračování Bergmanovy tzv. letní trilogie, které bylo evidentně inspirované smyslnou a svěží sexualitou švédské herečky Harriet Andersson představuje jeden z nejdůležitějších filmů švédského režiséra.

Akční dobrodružné drama Irs./Thaj. (2019). Film inspirovaný skutečnými událostmi, které se odehrály v Thajsku v létě roku 2018. Dvanáctičlenný chlapecký fotbalový tým v čele s trenérem se tehdy vydal na procházku do jeskynního komplexu Tham Luang v oblasti Chiang Rai na severu země. Náhlý prudký déšť zvedl hladinu vody, která zaplavila přístupovou cestu a uvěznila všech 13 chlapců ve svých útrobách. Vysvobození se jim dostalo až po více jak dvou týdnech za pomoci početného týmu zkušených potápěčů a záchranářů z různých koutů světa.

Drama Fr. (2019). Vánoční noc v Roubaix. Policejní šéf Daoud projíždí městem, ve kterém se narodil. Vypálená auta, násilná přepadení… Tváří v tvář chudobě, podvodům a úzkosti, Daoud pozná, kdo lže a kdo říká pravdu. Louis je nováček z policejní akademie, který nedávno přibyl do Daoudova týmu. Je mladý, nešikovný a nechá se snadno zmást. Daoud a Louis jsou konfrontováni s vraždou staré ženy. Vyslýchány budou dvě mladé ženy – Claude a Marie – zcela bez prostředků, alkoholičky, milenky….

Drama Belg./VB/Fr. (2019). Rodina Turnerových patří k sociální vrstvě nazývané „prekariát“. Pohybují se na samotné hraně chudoby. Nejmenší finanční výkyv může znamenat katastrofu. Aby svoje blízké zajistil, rozhodne se otec Ricky zapojit do kurýrní franšízy. Je zvyklý tvrdě pracovat a připravený nést veškerou zodpovědnost. Jenže namísto slíbené svobody zabředává do sítě predátorských praktik a zoufalý boj o finanční přežití pomalu rozkládá soudržnost rodiny. Po vítězném filmu z Cannes Já, Daniel Blake (2016) pokračuje tvůrčí duo Loach-Laverty v empatické linii příběhů obyčejných lidí, kteří se snaží udržet alespoň zdání důstojnosti na společenském okraji.

Drama N/Rus./Fr. (2017). Jednoho dne se ruské ženě, která žije v zapadlé vesničce, vrátí balíček, jejž poslala svému uvězněnému manželovi. Vystrašená a plná obav se vydává na pitoreskní cestu do odlehlé části země, kde stojí vězení, které je pro mnohé spíš nedobytnou pevností. Čeká jí byrokratická absurdita, věrolomné charaktery ze společenské spodiny, ústrky, násilí i poznání, že žalář nekončí zdmi a ostnatými dráty, ale pokračuje daleko za jejich hranice. Loznicův nejnovější film je nekompromisní alegorií o stavu ruské duše i současné kultuře vězeňství jakožto dědictví Stalinova sociálního inženýrství, součásti státní mašinérie a nástroji moci. Režisérův popis jednoho zápasu, inspirovaný jak dílem Dostojevského, tak i Kafky nebo Gogola, neobvyklým způsobem mísí brutální realismus a expresionisticky pojatou satiru. Krotká je radikálním politickým filmem o zemi, kde úřady i lidé hrají roli fantomů – slouží jako prázdné schránky, které pouze imitují funkci, již by měly zastávat.

Drama Nor. (2023). Sámská umělkyně Lena (Risten Anine Kvernmo Gaup) se po mnoha letech strávených v Oslu přestěhuje se svým malým synem zpět do oblasti Sápmi v severním Norsku, aby v rámci uměleckého projektu zkoumala genderovou problematiku v sámské kultuře. Během výzkumu v zimní tundře se zamiluje do tvrdě pracujícího pastevce sobů Máhtteho (Nils Ailu Kemi). Lenu vnitřně dusí očekávání ostatních obyvatel města, kteří ji považují za outsidera, stejně jako odmítnutí ze strany Máhtteho matky, matriarchy rodiny, která jejich vztah neschvaluje. Ve chvíli, kdy ji začnou dohánět minulá rozhodnutí a její umění je zpochybňováno, se Lena usilovně snaží pochopit, zda její a Máhtteho životní styl může být vůbec někdy slučitelný. TUNDRA VE MNĚ –autentický režijní debut scenáristky a režisérky Sary Margrethe Oskal, bývalé pastevkyně sobů – je dojemným zkoumáním odkazu předků, autenticity, odolnosti a identity. Toto drama, v němž klíčovou roli hraje úchvatná ledová krajina, odhaluje hloubku spojení mezi lidem Sámů, jejich životním prostředím a chovem sobů a jde zároveň o krásný příběh nové lásky a návratu domů.

Historické drama Rak./Izr. (2021). Tragický milostný příběh Heleny Citron, židovky uvězněné v koncentračním táboře Osvětim, a rakouského důstojníka SS Franze Wunsche. Love It Was Not je tragický milostný příběh mezi vězeňkyní a nacistou. Helena Citron, krásná a plná života, je jako mladá žena odvezena do Osvětimi, kde brzy nachází nepravděpodobnou útěchu pod ochranou Franze Wunsche, důstojníka SS, který se do ní a jejího magnetického zpěvu zamiluje. Riskovali popravu, kdyby je chytili, ale pokračovali v zakázaném vztahu až do konce války a osvobození tábora. O třicet let později přichází Heleně dopis od Wunschovy manželky, v němž ji žádá, aby jí „oplatila laskavost“ a svědčila ve prospěch Wunsche.. Tváří v tvář nemožnému rozhodnutí si Helena musí vybrat.. Pomůže muži, který zmařil tolik životů, ale zachránil ten její?

Drama Rus. (2021). Vysoko v horách Severní Osetie je mezi strmými útesy zaklíněné malé důlní město Mizur. Zaur sem po jistých dramatických událostech přestěhoval svoje děti Adu, Akima a Dakka. Zaur je přísným otcem, který nadevše oceňuje disciplínu a necítí rozdíl mezi starostlivostí a nadměrnou ochranou. Jeho nejstarší syn Akim už stihl utéct před otcem za prací do Rostova, nejbližšího města. Jeho mladší bratr Dakko se ještě musí rozhodnout, co chce od života, a jejich sestra Ada aktivně plánuje útěk. Je dospělá žena, ale otec se k ní stále chová jako k dítěti. Ada brzy pochopí, že uniknout z otcovského objetí a začít nový vlastní život bude velmi složité. Návrat jejího staršího bratra Akima vynese na povrch nevyslovená a nezahojená rodinná traumata.

Drama Švéd. (1917). Film na motivy poémy Henrika Ibsena zachycuje destruktivní dopad napoleonských válek na mladého rybáře, jeho ženu a jejich čerstvě narozené dítě. V zoufalé snaze sehnat obživu se rybář pokusí obejít anglickou blokádu, je však dopaden a uvězněn nepřítelem – a tak se mladý muž nemůže vrátit do své rodné vesnice dříve, než válka skončí.

Drama Rus. (2021). Vysoko v horách Severní Osetie je mezi strmými útesy zaklíněné malé důlní město Mizur. Zaur sem po jistých dramatických událostech přestěhoval svoje děti Adu, Akima a Dakka. Zaur je přísným otcem, který nadevše oceňuje disciplínu a necítí rozdíl mezi starostlivostí a nadměrnou ochranou. Jeho nejstarší syn Akim už stihl utéct před otcem za prací do Rostova, nejbližšího města. Jeho mladší bratr Dakko se ještě musí rozhodnout, co chce od života, a jejich sestra Ada aktivně plánuje útěk. Je dospělá žena, ale otec se k ní stále chová jako k dítěti. Ada brzy pochopí, že uniknout z otcovského objetí a začít nový vlastní život bude velmi složité. Návrat jejího staršího bratra Akima vynese na povrch nevyslovená a nezahojená rodinná traumata.

Drama Švéd. (1917). Film na motivy poémy Henrika Ibsena zachycuje destruktivní dopad napoleonských válek na mladého rybáře, jeho ženu a jejich čerstvě narozené dítě. V zoufalé snaze sehnat obživu se rybář pokusí obejít anglickou blokádu, je však dopaden a uvězněn nepřítelem – a tak se mladý muž nemůže vrátit do své rodné vesnice dříve, než válka skončí.

Komedie N/Tur./Fr./Kan. (2019). Elia Suleiman, hlavní postava a vypravěč, utíká z Palestiny a hledá alternativní domov, jen aby si uvědomil, že Palestina je vždycky s ním. Příslib nového života se brzy promění v komedii omylů. Ať se vydá jakkoliv daleko, od Paříže po New York, něco mu připomíná domov: policie, hraniční kontroly a rasismus nejsou nikdy daleko… A zatímco dělá vše, aby se začlenil do nové společnosti, každý mu neustále připomíná, odkud pochází. Jak se toulá, táže a hledá sám sebe, Elia Suleiman pokládá základní otázku: co můžeme skutečně nazývat domovem? Film je burleskní ságou zkoumající identitu, národnost a sounáležitost, v níž humor přináší novou naději pro ostatní a pro samotného Suleimana.

Drama Belg./Fr. (2016). Jenny je lékařkou, která provozuje malou praxi. Ambiciózní mladá žena se chystá na velký kariérní skok – přestup na významnou kliniku. Když se jednoho dne večer rozezní v její ordinaci zvonek, Jenny nereaguje. Je po ordinačních hodinách a má dost práce s nejistým Julienem, který u ní vykonává praxi. Ráno se dozví, že neznámá dívka, kterou nepustila dovnitř, byla opodál nalezena mrtvá, nejspíš zavražděná. Hnána výčitkami svědomí Jenny zahajuje strastiplné pátrání po její identitě.

Komedie VB (2019). Rok 1994, maloměsto ve středním Skotsku. Nejlepší kamarády Johnna a Spannera pojí pevné pouto. Nyní se ovšem ocitají na prahu dospělosti a jejich životní cesty se rozdělí: Johnno se stěhuje za lepším životem do jiného města a Spanner bude muset čelit nejisté budoucnosti na vlastní pěst. Ale nadcházející léto bude jiné jak pro ně, tak pro celou zemi. Británie zažívá explozi freeparty scény a zrod největšího kontrakulturního hnutí mládeže v soudobých dějinách. Kluci toužící po dobrodružství a úniku se rozhodnou pro poslední společnou akci a vyrazí na nelegální rave. Ukradnou peníze Spannerovu staršímu bratrovi a pod mlhavým vedením D-Mana, dýdžeje z pirátské rozhlasové stanice, vstoupí do podsvětí charakterizovaného anarchií, svobodou a čelním střetem s pořádkovými silami. Beats vypráví univerzálně platný příběh o dospívání odehrávající se na pozadí hudby, která je stejně eklektická a elektrifikující jako scéna, jež se z ní zrodila. Je to příběh naší doby o přátelství, vzdoru a neodolatelné síle mládí.

Thriller Rus./Fr./Arménie (2018). Na předměstí ruského maloměsta stojí polorozpadlá fabrika. Mnozí zaměstnanci v ní začali pracovat ještě před tím, než původně státní podnik prošel kapitalistickou privatizací. Když místní oligarcha a majitel továrny Kalugin (Andrej Smoljakov) oznámí bankrot, skupina dělníků, kteří už několik měsíců nedostali výplatu, se rozhodne Kalugina unést a požadovat výkupné. Pod vedením záhadného Alexeje (Denis Švedov), jehož motivy jsou více než nejasné, se celá akce brzy vymkne kontrole. Kaluginova soukromá ochranka a policejní útvar rychlého nasazení obklíčí budovu. Dělníci jsou v pasti, hodiny tikají a spojenectví se začínají rozpadat...

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Dokument Švýc./Fr. (2018). Godardova fragmentární novinka je filmovým esejem nápadně prodchnutým bezmála hororovou atmosférou. Najdeme v ní většinu trademarků jeho pozdní tvorby: záměrně rozbíjené náčrty souvislostí, odkazy k sebereflexivitě média filmu i nekompromisní modifikace obrazu a zvuku. Snímek, v němž se mísí zpravodajské titulky, malby, často digitálně zkreslené úryvky z klasických hollywoodských filmů i brutální youtubová propaganda ISIS, poukazuje především na odcizení a makroagrese současného světa. Dílo, které nezapře vliv kulturních teorií a konceptuálního umění, je zároveň důkazem, že náš „obtížný současník“ Jean-Luc Godard stále věří v nezastupitelnou roli kinematografie.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Drama N/Rak. (2022). Ewald se před lety přestěhoval do Rumunska. Teď je mu čtyřicet a chtěl by začít odznova. Opouští svoji přítelkyni a stěhuje se do vnitrozemí. S mladými chlapci z okolí promění chátrající školu na pevnost. Děti si užívají novou, bezstarostnou existenci. Brzy se však probudí nedůvěra vesničanů. Ewald je tak nucen čelit pravdě, kterou dlouho potlačoval. SPARTA je bratrským filmem RIMINI a závěrem diptychu Ulricha Seidla o nezvratnosti minulosti a o bolesti při hledání sebe samého.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Drama N/Rak. (2022). Ewald se před lety přestěhoval do Rumunska. Teď je mu čtyřicet a chtěl by začít odznova. Opouští svoji přítelkyni a stěhuje se do vnitrozemí. S mladými chlapci z okolí promění chátrající školu na pevnost. Děti si užívají novou, bezstarostnou existenci. Brzy se však probudí nedůvěra vesničanů. Ewald je tak nucen čelit pravdě, kterou dlouho potlačoval. SPARTA je bratrským filmem RIMINI a závěrem diptychu Ulricha Seidla o nezvratnosti minulosti a o bolesti při hledání sebe samého.

Dokument VB (2013). Dokumentární film Kena Loache o době, kdy dělat věci společně bylo normální... Rok 1945 byl klíčovým letopočtem v britské historii. Solidarita, která pomohla Británii přežít válku, spolu s hořkými vzpomínkami na předválečné roky, přivedla lidi ke společným představám o lepší společnosti. Režisér Ken Loach použil filmy z britských regionálních a národních archivů, spolu s nahrávkami a dobovými rozhovory, aby vytvořil vrstevnatý, živý příběh vystavěný na pozadí tehdejších sociálně-politických událostí. The Spirit of 45 se snaží osvětlit a oslavit období nebývale pospolitého ducha, jehož dopad přetrval po mnoho let, a který je možné znovuobjevit ještě i dnes.

Drama USA/Fr. (2013). Je polovina padesátých let. Americký indián Jimmy Picard (Benicio del Toro), který za druhé světové války bojoval v Evropě, trpí od návratu domů chvilkovými závratěmi, dočasnou slepotou, ztrátou sluchu. Lékaři ale nedokáží najít žádné fyzické příčiny. Do nemocnice pro válečné veterány proto povolají francouzského psychoanalytika, antropologa a odborníka na kulturu původních obyvatel Ameriky Georgese Devereuxe (Mathieu Amalric). Devereux se s Jimmy Picardem společně pustí do odhalování příčin Picardova stavu. Devereux se tak zapíše do dějin psychologie jako ten, kdo definoval post-traumatický syndrom, postihující válečné veterány.

Sci-fi film Švéd. (2022). Vzpurná dospívající dívka umístěná do pěstounské péče má podezření, že její otec není mrtvý, ale byl unesen. Je odhodlaná zjistit pravdu s pomocí sdružení UFO.

Drama J. Kor. (2024). Nikdo neví, odkud ta žena pochází. Sedí na lavičce v parku a hraje na dětskou zobcovou flétnu. Říká, že je z Francie. Nemá peníze ani prostředky na živobytí, a tak jí doporučili, aby učila francouzštinu. Tak se stalo, že má dvě korejské studentky. Žena ráda chodí bosa a lehá si na kameny. A když se na to cítí, snaží se vnímat každý okamžik beze slov a žít život co nejrozuměji. Ale situace je pořád stejně těžká. Každý den se spoléhá na korejský alkoholický nápoj makgeolli, který jí poskytuje trochu útěchy.

Drama Alžír. (2022). Houria je nadaná tanečnice z Alžíru, která přes den uklízí v domácnostech a v noci sází na nelegální zápasy. Její sen, že se stane baletkou, se rozplyne, když ji zlomí fyzické napadení, po kterém není schopna komunikovat. Alžír. Pětadvacetiletá Houria je nadaná tanečnice, která sní o tom, že se stane členkou souboru alžírského státního baletu. Aby si vydělala na živobytí, pracuje přes den jako uklízečka a v noci sází na nelegální zápasy. Když vyhraje sázku na výsledek finálového zápasu, napadne ji Ali, který chce dostat zpátky své peníze. Když se Houria probudí v nemocnici, její prognóza je nedobrá: není schopna mluvit a je jasné, že už nikdy nebude tančit. Svého snu se však odmítá vzdát a ze všech sil se snaží, aby se uzdravila. V rehabilitačním centru se setkává s dalšími ženami, které život podobně zasáhl. Houria se rozhodne, že jim pomůže, aby se uzdravily a postavily na vlastní nohy – tím, že je naučí tančit.

Dokument ČR/SR (2020). Z dílny produkčních společností Artactive production a Blackout productions přichází dokument, který vás jako pomyslný DeLorean vezme zpět do časů, kdy našim videím vládly rychlodabingy, filmy se nakupovaly na černých burzách a hromadně se pořádaly domácí videoprojekce. Pojďte se podívat, jak na svoji dobu vzpomínají tehdejší piráti, dabéři, distributoři a vůbec všichni ti, díky kterým jsme měli čím naše videa krmit.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Drama Švéd. (1961). Jedno z prvních komorních dramat, které se odehrává na opuštěném ostrově, ze kterého není úniku stejně jako z pošramocených rodinných vztahů, sleduje jeden den v životě rodiny spisovatele Davida (Gunnar Björnstrand) . Právě v ten den se jeho schizofrenní dcera Karin (Harriet Andersson) vrací z psychiatrické léčebny, aby strávila nějaký čas s bratrem, manželem a otcem, čímž by se měl její stav o něco zlepšit. David však svou dceru vnímá jako objekt své novely a zaznamenává její nevyléčitelnou chorobu do deníku. Manžel Karin Martin (Max von Sydow) je lékař, ale stejně jí nedokáže nabídnout psychickou úlevu, a dospívající bratr Minus (Lars Passgard) čelí vlastním emocionálním problémům a není ještě schopen Karin pomoci. Během tohoto letního dne se na povrch vynořují staré nedořešené rodinné spory a vzájemné odcizení se prohlubuje. Stav Karin se nenávratně zhoršuje a nejbližší rodina jí nepodá pomocnou ruku.

Drama Belg./Fr. (2021). Nemocniční chodba se stane místem setkání dvou milenců, patnáct let od chvíle, kdy se viděli naposledy. Jí je 71, jemu je 45. Liší se jeden od druhého stejně moc, jako se navzájem fascinují. Navážou proto tam, kde začali. Shauna se tak znovu ujistí, že kromě vdovy, matky a babičky je stále také ženou. Elegantní architektka v důchodu Shauna se setkává se šťastně ženatým čtyřicátníkem Pierrem, který na ní zapůsobil při krátkém setkání před patnácti lety. Opětovné střetnutí a oboustranná náklonnost oba znepokojí. Zatímco se Pierrův život obrátí naruby, Shauna bojuje s city, o kterých si myslela, že patří minulosti. Příběh, který byl prve zpracován islandskou režisérkou Sólveig Anspach, ve spojení s scenáristkou Agnes de Sacy, je inspirovaný životem její vlastní matky. Jelikož však Anspach pracovala na filmu krátce před svou smrtí, až francouzské režisérce Carine Tardieu se tento film podařilo přepracovaný převést na plátno. Díky tomu diváci uvidí hluboce emocionální a vybroušené drama, ve kterém zazáří hvězdy jako Fanny Ardant nebo Melvil Poupaud a vymyká se společenským normám.

Drama Švéd. (1961). Jedno z prvních komorních dramat, které se odehrává na opuštěném ostrově, ze kterého není úniku stejně jako z pošramocených rodinných vztahů, sleduje jeden den v životě rodiny spisovatele Davida (Gunnar Björnstrand) . Právě v ten den se jeho schizofrenní dcera Karin (Harriet Andersson) vrací z psychiatrické léčebny, aby strávila nějaký čas s bratrem, manželem a otcem, čímž by se měl její stav o něco zlepšit. David však svou dceru vnímá jako objekt své novely a zaznamenává její nevyléčitelnou chorobu do deníku. Manžel Karin Martin (Max von Sydow) je lékař, ale stejně jí nedokáže nabídnout psychickou úlevu, a dospívající bratr Minus (Lars Passgard) čelí vlastním emocionálním problémům a není ještě schopen Karin pomoci. Během tohoto letního dne se na povrch vynořují staré nedořešené rodinné spory a vzájemné odcizení se prohlubuje. Stav Karin se nenávratně zhoršuje a nejbližší rodina jí nepodá pomocnou ruku.

Drama Egypt (2023). Mezi velkou konkurencí pouštních velbloudích dostihů, kde se po staletí vytváří rodinné dědictví beduínů, sní mladý Ghanim o tom, že vyhraje každoroční Velký závod Safwa na počest svého legendárního dědečka, známého pouze pod jménem Hajjan (Žokej). Dojde však k tragické smrti, kdy ho z koně shodí tajemný jezdec ve zlatém šátku. Poté, co je osiřelý mladší bratr Matar svědkem podezřelé smrti svého staršího bratra, přísahá, že obnoví rodinnou čest a rozhodne se sám stát Hajjanem. Bez zkušeností se závoděním se může Matar spolehnout pouze na svého věrného velblouda Hofira, s nímž se vydá na cestu rozlehlými kraji arabské pouště, aby odhalil tajemství zlatého jezdce. Po cestě naváže neočekávaná přátelství a odkryje temná tajemství, což promění jeho hledání spravedlnosti v boj za svobodu a výzvu k tradicím, které se snaží udržet.

Drama Fr. (2023). Daaaaaalí! je hravý a místy velmi vtipný fiktivní dokument se spletitým dějem, který se skládá z překrývajících se snových sekvencí, nepředvídatelných skoků v čase a kde samotného umělce ztvárňuje pět různých herců. Nervózní lékárnice, která se stala novinářkou, musí vymýšlet stále důmyslnější finty, aby ji Dalí, který si na oplátku klade stále bizarnější požadavky, poskytl slíbený rozhovor. Opakovaně se setkávají, jenže Dalí pokaždé rozhovor předčasně ukončí a požaduje, aby producent slíbil rozhovor natočený „největší kamerou na světě“. Mezitím mistr navštíví večírek, kde jistý kněz vypráví o neustále se opakujícím snu. Film se proměňuje v zábavnou noční můru, v níž je sen součástí filmu, film součástí příběhu a příběh součástí snu a tak dále stále dokola. Kdo jiný by mohl lépe natočit takto duchaplnou poctu slavnému surrealistovi Salvadoru Dalímu než francouzský mistr absurdního humoru Quentin Dupieux (Guma Moucha v kufru Neuvěřitelné, ale pravdivé).

Dokument USA (2022). Tento snímek, režírovaný filmařkou Laurou Poitras, držitelkou Oscara, je epický, emotivní a promyšleně vystavěný příběh o mezinárodně uznávané umělkyni a aktivistce Nan Goldin. Film je vyprávěn pomocí jejích prezentací, soukromých rozhovorů, průlomových fotografií a vzácných záběrů z jejího osobního boje za to, aby rodina Sacklerových byla nucena nést zodpovědnost za krizi z předávkování jejich lékem, který spustil tzv. opioidovou krizi. Všechna ta krása a zabíjení je epický, emotivní a promyšleně vystavěný příběh o mezinárodně uznávané umělkyni a aktivistce Nan Goldin. Film, jehož režisérkou je americkou Akademií oceněná Laura Poitras, je vyprávěn pomocí prací Nan Goldin, jejích soukromých rozhovorů, průlomových fotografií a vzácných záběrů z jejího osobního boje za to, aby rodina Sacklerových byla nucena nést odpovědnost za krizi z předávkování jejich lékem, který spustil tzv. opioidovou krizi. Ve filmu se prolíná umělkynina minulost s její současností a hluboce osobní rovina s rovinou politickou, od aktivistických kampaní P.A.I.N. v renomovaných uměleckých institucích přes fotografie jejích přátel a vrstevníků až po její obrazové dílo „Balada o sexuální závislosti“ a její legendární výstavu o AIDS z roku 1989 nazvanou „Witness: Against Our Vanishing“, kterou cenzurovala umělecká nadace NEA. Celý příběh začíná založením skupiny P.A.I.N., kterou Goldin zamýšlela kompromitovat muzea, jež by tak byla nucena odmítnout peníze rodiny Sacklerových, čímž by se odstranila závislost a zároveň zmírnily napáchané škody. Skupina, inspirována hnutím Act Up, zorganizovala protesty, aby upozornila na pokryteckou filantropii rodiny Sacklerových, jejichž farmaceutická společnost Purdue Pharma vyvolala svým úspěšným lékem OxyContin přímo opioidní epidemii. Důležitou roli ve filmu mají hlavní umělecká díla Nan Goldin, jako jsou „The Ballad of Sexual Dependency“, „The Other Side“, „Sisters, Saints and Sibyls“ a „Memory Lost. “ Goldin v nich mile a se syrovou něhou zachycuje svoje přátelství, která jsou spolu s odkazem její sestry osou veškerého jejího umění.

Drama Dán. (2023). Napínavé drama o matce, která vytrvale hledá spravedlnost. Svobodná matka Nanna pozve svou dceru Cille na plavbu zaoceánskou výletní lodí směřující do Karibiku, aby na ní oslavili Cilliny osmnácté narozeniny. Obě mají od cesty velká očekávání a předem připravené plány na to, čím na palubě strávit čas a jak oslavit narozeniny. Hned první večer se však vysněná dovolená změní v noční můru, dojde ke znásilnění – nebo ne? Začíná matčin hon za vyšetřením případu, které komplikuje prostor mezinárodních vod, kde neplatí žádná pravidla. Psychologický thriller dánského režiséra Michaela Noera je uchvacující od začátku až do konce a neustálými dějovými zvraty boří naše představy o dalším ději. Nutí nás soucítit s Nannou, která musí vzít věci do vlastních rukou a bojovat za spravedlnost. V hlavní roli podává hvězdný výkon Trine Dyrholm.

Drama Fr. (2022). Morální příběh a politický thriller: několik dní před koncem svého mandátu musí prezidentka učinit zásadní rozhodnutí, které může změnit osud Francie. Francouzská prezidentka Elisabeth de Raincy se rozhodla stáhnout z politického života. Tři dny před prvním kolem prezidentských voleb se od svého generálního tajemníka Francka L’Herbiera dozví, že skandál ze zahraničí potřísní jejího určeného nástupce a přinese vítězství krajně pravicovému kandidátovi. Mají tři dny na to, aby změnili běh dějin. „Pokud padne Francie, padne i Evropa,“ varuje generální tajemník, prezidentčin mazaný poradce. Režisér Diasteme klade ve filmu mnoho aktuálních otázek, zejména „Co se stane, když jsou státní tajemství také osobní?“.

Drama Island (2022). Jon je muž středního věku, který žije se svou starou matkou v odlehlé části Islandu. Jeho matka je žena, která má vždy ve všem jasno. Když matka zemře, syn zcela samozřejmě splní všechny pokyny, co má dělat po její smrti. Jon svou mrtvou matku učeše a oblékne, posadí ji na zadní sedadlo svého starého auta, vezme s sebou věrného psa Bresnefa a cesta na druhý konec země, na místo, kde mu matka řekla, že ji má pohřbít, začíná. Doprovázet zesnulého na poslední cestě je přirozeně většinou smutná věc. V této černé komedii je však veselo. Režisérův soucitně chápavý přístup a láska herců k jejich postavám jsou tak výjimečné, že se snímek pro mnoho diváků stal bezpochyby nejsvětlejším filmovým zážitkem roku.

Komedie Island (2022). Silné a hravé mistrovské dílo, které zkoumá sny a touhy obyčejných lidí na venkovském městě a otevírá otázky o životě, smrti a lásce.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Komedie Island (2022). Silné a hravé mistrovské dílo, které zkoumá sny a touhy obyčejných lidí na venkovském městě a otevírá otázky o životě, smrti a lásce.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Drama Írán (2011). Strhující manželské drama ze současného Iránu ukazuje, jak fatálně mohou být lidské osudy a rodinné vztahy ovlivněny společenskými předsudky a přísným právním systémem. Manželská dvojice, Nader a Simin, čelí životnímu rozhodnutí, které ovlivní nejen jejich vztah, ale především budoucnost dcery Termeh. Jedině pokud odejdou z Iránu, zajistí jí svobodný život, ale Nader odmítá opustit vážně nemocného otce. A tak Simin nezbývá, než požádat o rozvod. Jedinou zbraní matky a manželky v iránské společnosti je vyčkávat. Jenže Nader, který se má náhle sám starat o dceru i otce, selhává a zaplétá se do problémů se zákonem. Co mělo být jen zkouškou vztahu se brzy prohloubí v opravdové drama.

Drama Fr. (2022). Soud v Saint-Omer. Mladá spisovatelka Rama sleduje proces s Laurence Coly, mladou ženou obviněnou ze zabití své patnáctiměsíční dcery, kterou nechala napospas přílivu na pláži v severní Francii. V průběhu procesu však výpovědi obžalovaných i jednotlivých svědků otřesou Raminým přesvědčením o její vině a zpochybní i náš vlastní úsudek. V tomto mimořádném vyprávění uznávané dokumentaristky Alice Diop čelí mladá spisovatelka svým osobním traumatům, když sleduje soudní proces se ženou obviněnou ze zabití vlastního dítěte. Už deset let oceňovaná dokumentaristka Alice Diop zaostřuje oko své kamery na nespravedlnost a osobní příběhy různých přistěhovaleckých komunit z pařížských periferií. Ve svém úžasném debutu na poli celovečerního filmu vypráví režisérka se svou typickou citlivostí a náročností příběh volně upravený podle zprávy publikované v roce 2013 v rubrice černá kronika. Mladá žena tehdy údajně opustila svou 15měsíční dceru na pláži v severní Francii, když začínal příliv, a nechala ji svému osudu. Toto postupně stále víc klaustrofobní drama ze soudní síně vypráví se stoickým pohledem Rama (kterou se zdrženlivou intenzitou hraje vynikající Kayije Kagame), mladá spisovatelka, která pracuje na současném převyprávění antického mýtu o Médeii. Rama je sama těhotná a její počáteční neklid, neutěšená rodinná historie, pochybnosti a obavy z mateřství postupně mizí spolu s tím, jak se odhaluje životní příběh obviněné Laurence Coly (kterou ztvárnila výjimečná Guslagie Malanda). Její zkušenosti – krutým dětství v Senegalu počínaje a postupným odcizením se rodině a společnosti po příjezdu do Evropy konče – v ní vyvolávají traumata rasismu a citové manipulace, která mohou sice zůstat nevyslovena, a přesto nás dokážou zákeřně a nenávratně zničit.

Drama Belg./Fr. (2023). Rafik je zoufalý člověk. Po propuštění z tuniského vězení, kde si odseděl čtyři roky za zdemolování kanceláře, kde dřív pracoval, je teď přesvědčený o tom, že umí létat, a navzdory skepsi své rodiny je odhodlaný dokázat svému malému synovi Yassinovi, že jeho vize je skutečná. Rafik vezme chlapce ze školy a vydá se do hor, kde najde dočasné útočiště vkradením se do venkovského domu jedné buržoazní rodiny. Rafik je zjevně psychicky nemocný. Zda může skutečně létat, zůstává po celou dobu filmu otevřenou otázkou, kterou režisér Mohamed Ben Attia nápaditě a chytře rozvíjí. Majd Mastoura je v roli Rafika velmi přesvědčivý a důstojný. Obnovením konvencí road movie a koprodukcí bratří Dardennů se nečekaná cesta otce a syna stává skvělým příkladem magického socialistického realismu a zároveň poctou síle lidské vůle. Film inspirovaný automatickým psaním, který jako by se vynořil z hlubin nejjasnějšího podvědomí, nás vyzývá, abychom rozšířili naši definici metafyziky. Nebo slovy Hamleta: "I když je to šílenství, přece v tom metoda je.".

Komedie N (2021). Alma je vědkyně ve slavném Pergamonském muzeu v Berlíně. Aby získala pro svou práci finanční prostředky na výzkum, je přesvědčena, aby se zúčastnila mimořádného experimentu. Po dobu tří týdnů musí žít s humanoidním robotem, který se přizpůsobí jejímu charakteru a potřebám, tedy umělá inteligence navrhnutá tak, aby byl dokonalým životním partnerem..

Drama N/Rak./Švýc. (2023). 1962. Johannes Leinert se spolu se svým doktorandem vydává na fyzikální kongres do švýcarských Alp, kde má íránský vědec odhalit „převratnou teorii kvantové mechaniky“. Když však fyzikové dorazí do pětihvězdičkového hotelu, íránský host není k nalezení. A tak si komunita fyziků krátí čas vyhrazený na diskusi o nové teorii lyžováním. Johannes však zůstává v hotelu, aby se věnoval své doktorské práci. Nedokáže se ale soustředit, protože ho silně přitahuje Karin, mladá jazzová pianistka. Něco se mu na ní zdá zvláštní a neuchopitelné. Jako by o něm věděla věci, o kterých si myslel, že je ví jen on sám. Když je jednoho rána nalezen mrtvý jeden z německých fyziků, přijíždějí na místo dva inspektoři, aby vyšetřili, zda nejde o vraždu. Na obloze se objevují stále bizarnější mraky a pianistka beze stopy mizí. Johannes zjistí, že je vtažen do zlověstného příběhu plného falešných vzpomínek, skutečných nočních můr, nenaplněné lásky a temného, řvoucího tajemství ukrytého pod horou.

Drama Pol. (2023). Jaro 1794, v Polsku panuje neklid. Do země se vrací generál Tadeusz „Kos“ Kościuszko a plánuje mobilizovat polskou šlechtu a rolníky, aby vyvolal povstání proti Rusům. Doprovází ho jeho věrný přítel a bývalý otrok Domingo. Kościuszka pronásleduje nemilosrdný kapitán ruské kavalerie Dunin, který se snaží generála zajmout dřív, než vyvolá národní povstání.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Dokument Rus. (1929). Film bez příběhu a herců sleduje muže cestujícího po městě s kamerou přehozenou přes rameno a dokumentuje městský život s oslňující invencí. Na začátku filmu Muž s filmovou kamerou vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města.

Drama Fr. (2024). Ukrajina, 2008. Mladá Oxana Šačko a skupina jejích přátel podnikají velkolepé aktivistické akce: protesty nahoře bez s hesly namalovanými na těle a květinovými věnci ve vlasech, střídavě odsuzují prostituci, policejní násilí, proruské politiky... Tak se rodí jedno z nejvýznamnějších feministických hnutí 21. století: FEMEN. Politická uprchlice, umělkyně, aktivistka, „sexuální extremistka“ Oxana překračovala hranice a neúnavně vedla kampaně za práva žen a svobodu projevu, přičemž riskovala i vlastní život.

Dokument Rus. (1929). Film bez příběhu a herců sleduje muže cestujícího po městě s kamerou přehozenou přes rameno a dokumentuje městský život s oslňující invencí. Na začátku filmu Muž s filmovou kamerou vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města.

Animovaný film Dán. (2017). Život ve Slunečním městečku je tichý a poklidný až do dne, kdy kočka Míca a sloník Sebastian najdou v přístavu vzkaz v láhvi. Pochází od zmizelého starosty Slunečního města a stojí v něm, že se nachází na tajemném ostrově a učinil velký objev. Hrdinové se vydávají na dobrodružnou cestu s cílem zachránit starostu a přivézt ho nazpět. V jejím průběhu ale odhalí něco, co obyvatelům Slunečního města přinese v budoucnu mnoho radosti – obrovskou hrušku.

Drama Šp. (2022). Život rodiny pěstitelů broskví v malé vesnici v Katalánsku se změní, když majitel velkostatku zemře a jeho dědic se rozhodne půdu prodat, čímž ohrozí její rodinné živobytí. Rodina Soléových tráví každé léto sběrem broskví ve svém sadu v Alcarras, malé vesnici ve španělském Katalánsku. Letošní úroda však může být jejich poslední, protože jim hrozí vystěhování. Nové plány s pozemkem, které zahrnují kácení broskvoní a instalaci solárních panelů, způsobují v této početné a semknuté rodině rozkol. Poprvé čelí nejisté budoucnosti a riskují, že přijdou nejen o svůj sad. Po svém krásném debutu Léto 1993 Carla Simón znovu čerpá ze svých zkušeností s venkovským životem na katalánském venkově, kde je lidská činnost součástí koloběhu řízeného ročními obdobími v rozmarném klimatu.

Drama N/Rum. (2022). Je to sice jen věžák na okraji lesa, ale z výrazu tváří lidí, kteří doufají, že se stanou jeho obyvateli, je patrné, že jde o jednu z posledních bašt civilizace v rozpadajícím se světě. Žít zde v ochraně před nebezpečným prostředím je cílem všech. Když však zmizí správcův pes, rozšíří se mezi obyvateli iracionální strach. Bezpečnostní pracovnice Anna apeluje na rozum a začne po zvířeti pátrat. Mezitím se její dcera Iris zamkne v koupelně. Je přesvědčena, že díky svému „zlému oku“ je za zmizení psa zodpovědná ona sama. Když nově vzniklá hlídková skupina požaduje přísnější bezpečnostní opatření a obnovení testu vhodnosti pro všechny obyvatele, začne se Anna obávat o své právo zůstat. V celovečerním debutu Natalie Sinelnikovové poskytuje mikrokosmos výškové budovy kulisy pro nadčasový dystopický experiment. V centru filmu je síla strachu – sebereplikujícího se systému, který dokáže rozbít sociální soudržnost a již dlouho diktuje současné společenské a politické diskurzy.

Dokument Dán. (2019). Provokativní dokument sleduje aktivistky „tlustého“ hnutí ve skandinávských zemích.. Film o ženách, které se o sobě nestydí říct, že jsou tlusté, přináší revoluci do konvenčního pohledu na krásu, zpochybňuje kosmetické standardy a podporuje pozitivní přístup k lidskému tělu, ať je jakékoliv…

Drama USA/Fr. (2018). Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru.

Životopisný film Dán. (2021). Třiašedesátiletá Karen Blixen je na vrcholu své slávy adeptkou na zisk Nobelovy ceny za literaturu. Už je to 17 let, co se vzdala své slavné farmy v Africe, aby se vrátila do Dánska s životem v troskách. Po syfilidě a ztrátě lásky svého života svou bolest proměnila v literární senzaci. Je však uzavřeným géniem, dokud nepotká talentovaného 30letého básníka. Slibuje mu literární slávu, pokud ji na oplátku bezpodmínečně poslechne i za cenu, že přijde o všechno ostatní ve svém životě... Od oscarového režiséra Billa Augusta oceněného Zlatou palmou přichází adaptace bestselleru Pagten příběh o světoznámé spisovatelce Karen Blixen. Blixen je nejznámější díky filmu Vzpomínky na Afriku, příběhu jejího života v Keni, který v roce 1985 uvedl na plátno Sydney Pollack a získal 7 Oscarů.

Komedie Fin. (2022). Film o hojení starých ran. Mrzoutův každodenní život v hloubi Finska se převaluje směrem kupředu přesně podle zajetých pravidel. Zaneprazdňuje jej sice práce na farmě, ale vzpomínky na jeho velkého bratra Tarma mu ne a ne dát pokoj. Tarmo se již před desítkami let přestěhoval do Německa a s bratrem ztratil veškerý kontakt. Jednoho dne Mrzout nabourá svůj milovaný Ford Escort a auto je odtaženo na vrakoviště. Ale Mrzout má ohledně aut velmi přesnou představu – a jakýkoli starý model ji jen tak nenaplní. Nejbližší Ford Escort z roku 1972 mají v Německu, kam se také Mrzout brzy vypraví. Když je však napaden, okraden a ponechán osudu napospas, probouzí se v nemocnici s Tarmem čekajícím u jeho lůžka. Dva bratři – dva naprosté životní protiklady se vydávají na pouť za vytouženým Escortem společně. Krůček po krůčku, po řadě neshod a dohadů, se přece jen začínají pomalu sbližovat. Oba v životě zažili ztrátu a sebe navzájem už podruhé ztratit nechtějí. Jak daleko budou ochotni zajít, aby dosáhli toho, co má v životě skutečný smysl?

Animovaná komedie, Nor. (2024). Nekorektní a odvázaná animovaná komedie, která však nezapomíná na srdce. Jakoby se spojilo V hlavě a Prci, prci, prcičky. Norský snímek staví na typickém půdorysu teenagerovských komedií, akorát z trochu jiného pohledu. Ocitáme se ve varlatech protagonisty Jense, které obývá a pečlivě řídí organizovaná společnost spermií. Jejich životní cíl je jasný – udělat vše pro tu nejlepší ejakulaci. Paralelně pak sledujeme vztah Jense a Lisy, kteří poprvé objevují nahá těla svých protějšků a sexualitu. Když se oddají prvnímu společnému sexu, smysl spermií se najednou mění. Již nekončí v dlaních svého pána, ale razí si cestu přímo k vajíčku.

Komedie Fin. (2022). Film o hojení starých ran. Mrzoutův každodenní život v hloubi Finska se převaluje směrem kupředu přesně podle zajetých pravidel. Zaneprazdňuje jej sice práce na farmě, ale vzpomínky na jeho velkého bratra Tarma mu ne a ne dát pokoj. Tarmo se již před desítkami let přestěhoval do Německa a s bratrem ztratil veškerý kontakt. Jednoho dne Mrzout nabourá svůj milovaný Ford Escort a auto je odtaženo na vrakoviště. Ale Mrzout má ohledně aut velmi přesnou představu – a jakýkoli starý model ji jen tak nenaplní. Nejbližší Ford Escort z roku 1972 mají v Německu, kam se také Mrzout brzy vypraví. Když je však napaden, okraden a ponechán osudu napospas, probouzí se v nemocnici s Tarmem čekajícím u jeho lůžka. Dva bratři – dva naprosté životní protiklady se vydávají na pouť za vytouženým Escortem společně. Krůček po krůčku, po řadě neshod a dohadů, se přece jen začínají pomalu sbližovat. Oba v životě zažili ztrátu a sebe navzájem už podruhé ztratit nechtějí. Jak daleko budou ochotni zajít, aby dosáhli toho, co má v životě skutečný smysl?

Animovaná komedie, Nor. (2024). Nekorektní a odvázaná animovaná komedie, která však nezapomíná na srdce. Jakoby se spojilo V hlavě a Prci, prci, prcičky. Norský snímek staví na typickém půdorysu teenagerovských komedií, akorát z trochu jiného pohledu. Ocitáme se ve varlatech protagonisty Jense, které obývá a pečlivě řídí organizovaná společnost spermií. Jejich životní cíl je jasný – udělat vše pro tu nejlepší ejakulaci. Paralelně pak sledujeme vztah Jense a Lisy, kteří poprvé objevují nahá těla svých protějšků a sexualitu. Když se oddají prvnímu společnému sexu, smysl spermií se najednou mění. Již nekončí v dlaních svého pána, ale razí si cestu přímo k vajíčku.

Komedie N/Nor. (2015). Doktor Proktor se vydává do Paříže, aby znovu našel svou dávnou lásku, Julietu Margarínovou. Pomoci svého vynálezu, Vany Času, se vrátí do minulosti, aby zabránil její svatbě s padouchem. V minulosti však uvízne. Podaří se Líze a Bulíkovi doktora zachránit, aniž by narušili běh dějin?

Dokument Fin. (2024). Film TENKRÁT V LESE je – rozvíjen coby moderní pohádka – zasazen do kouzelného prostředí finských lesů. Jsme svědky toho, jak se mladí lidé plynule včleňují do struktury přírody, koupou se v křišťálových jezerech a kochají se klidnou přítomností prastarých stromů. Tato idylická harmonie je ohrožena, protože lesům díky vlivu lidského faktoru hrozí zánik. Dvaadvacetiletá Ida, poháněná láskou k lesům, se stává vůdkyní nového Lesního hnutí, a střetává se tak tváří v tvář s giganty finského lesníckého průmyslu, stejně jako čelí generačním předsudkům. Dechberoucí vizuální stránka snímku zprostředkovává divákům cestu do srdce lesa i do centra konfliktu. Film je nadějnou ódou na přírodu a její ochránce. Výraz „Tenkrát...“ také vyvolává reminiscenci velkých westernů minulého století, přičemž někdejší ideály mužnosti jsou kýženě nahrazeny generací skutečných superhrdinů, jejichž největší zbraní je dar harmonie.

Drama USA (2020). Frankie si myslí, že našla cestu k internetové slávě, když začne natáčet videa na YouTube s charismatickým cizincem – dokud se nezjeví temná stránka virální slávy, která hrozí, že je oba zničí. Milostný příběh o lásce k někomu, kdo nemiluje sám sebe na pozadí nové kultury dnešního světa.

Drama N/VB (2018). Brankář přináší dramatický životní příběh legendárního fotbalisty Manchester City Berta Trautmanna, který se v poválečné Anglii prosadil navzdory svému německému původu. Příběh muže, který miloval fotbal, Anglii a ženu svého života Margaret, a díky svým výjimečným schopnostem a vytrvalosti se dokázal z nenáviděného „nácka“ stát britským národním hrdinou. Bert Trautmann se narodil v Německu v roce 1923 a během války se jako výsadkář aktivně zapojil do bojů. Ke konci války byl zajat britskými vojáky a držen v táboře, kde si všimli jeho talentu. Navzdory počáteční nenávisti fanoušků působil v týmu Manchesteru v letech 1949 až 1964. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1958 ve finále Anglického poháru, kdy pro svůj tým vybojoval vítězství, když dohrál zápas navzdory život ohrožujícímu zranění. On a jeho životní láska Margaret ale musí čelit i dalším ranám osudu…

Historický film Fr. (2021). Lucien je mladý neznámý básník, žijící ve Francii 19. století, který do svého bytí vkládá velké naděje a ambice. Opouští rodinnou tiskárnu v kraji, z něhož pochází, aby zkusil najít štěstí v Paříži po boku své patronky. V tomto úžasném městě se brzy ocitá vydaný napospas vlastnímu osudu a postupně objevuje zákulisí světa zisku a přetvářky. Lidskou komedii, ve které je možné vše koupit či prodat: literární věhlas i tištěná média, politiku i city, pověst i duši. Lucien bude milovat, bude trpět a vystřízliví ze svých iluzí. Film je adaptací slavného románu Honoré de Balzaca.

Drama Jap. (2018). Osamu je gastarbajtr, který si přivydělává kradením v obchodech. Do řemesla zasvěcuje i svého syna. Oba žijí v provizorním domě na periferii a s dalšími členy domácnosti tvoří rodinu, na které je podivné mnohem více než jen způsob obživy. Do rutiny krádeží zasáhne holčička, která si osaměle hraje v mrazu na balkoně. Osamu se rozhodne, že vzít si dítě, které rodiče zanedbávají, není zločin. Jeho čin vede k odhalení tajemství uvnitř rodiny zlodějů a zpochybnění toho, co vlastně pod pojmem rodina rozumíme. Koreedův film je citlivým, vrstevnatým a rafinovaným dramatem o bezpodmínečné lásce a důstojnosti chudých.